Tak jsem se včera rozhodla to tady skoncovat. V pátek když jsem měla jet pro děcka a ještě předtím pro tu nejstarší někam nevím kam, tak jsem blbě zahnula a najela na dálnici. Tak jsem volala HM a říkám ji, že nemůžu pro děcka jet, že jsem někde nevím kde. Ona začala do telefonu šílet a pak když jsme se potkaly doma, tak hysterčila jak pominutá. To už byla poslední kapka. V sobotu jsem napsala jí a koordinátorce, že tu už nechci být a jedu domů a že chci datum kdy můžu jet. Včera jsem se s nima celý den nebavila a odjela s dalšíma au pairkama do Philadelphie. Bylo to super, hlavně jsem nemusela přemýšlet nad tím co mě celý den žralo. Jestli to mám tady vzdát nebo ne. Holky samozřejmě přemlouvaly, ať ještě zkusím jinou rodinu, ale od týhle rychle pryč. Jinou už nechci, takže rychle pryč. Dnes jsem měla s rodinou rozmluvu. Nakonec prý že potřebujou někoho kdo není sobecký a bude jakoby nahrazovat děckám mámu, když je v práci. Takže já jim píšu aby mi dali vědět který den a neseberu se hned a oni chtějí někoho nesobeckýho. Ahaaaa. Taky jsem jim řekla všechno co mě točí a to, že když požádám HM o pomoc, tak se bud směje a nebo mě ignoruje. Na to se ohradila, že mi pomohla a tak jsem jí zas vpálila, že až po tom, co jí to řeknu po 3. Tady v téhle rodině prostě považují bití od děcek jako normální věc. A s těma brejlema co mi málem rozbila. No cooo, booože, vždyť je to malý děcko. V pátek mi takyk HM pořád říkala, ať se zeptám moji mamky co jsme se ségrou dělaly, když nám bylo 2 a půl. Řekla jsem jí, že děti u nás respektují rodiče (alespoň teda většina ). Pak na mě, že bychom si měli promluvit druhý den. Na to mi druhý den napsala mail, že by chtěla abych zavolala mamce a zeptala se jí na děti v moji zemi a na to byt tady au pair. Ne že by se omluvila, že na mě vyjela, ale hned provokace. To bylo pak jasný rozhodování, že tady s touhle ženskou nemůžu být. Jo a taky perla. Prý musím říkat dětem, že to nemají dělat a prý to třeba za rok přestanou dělat   Na to už není co dodat. HF mi dnes potvrdil to jak ingorantský jsou a to že musím říkat, aby to nedělaly a vyhrožovat třeba že zůstane sám v baráku, když se jde někam. Joo, tady se prostě pomoci člověk nedovolá. Ani ta moje úžasná koordinátorka se neozvala a to má být na příjmu pořád. Maximálně 2 týdny tady a pak už mě tu nikdo neuvidí. Že já jsem sem blbec lezla. Au pair už nikdy!!!!!!!